Ohřev vody, chlazení, čerpadla, kompresory nebo vzduchotechnika. Právě u běžného technického vybavení má smysl začít hledat flexibilitu spotřeby. Rozhoduje, zda lze krátce změnit jeho příkon nebo posunout provoz při zachování potřeb výroby, lidí a zákazníků.
30 kW po dobu 20 minut = 10 kWh
Model ohřevu: menší odběr v intervalu, nikoli automaticky denní úspora.
Zásobníky mohou nabídnout časovou rezervu
Zásobník teplé vody odděluje okamžik ohřevu od okamžiku spotřeby. Chladicí systém může pracovat s přípustným teplotním rozmezím. U čerpání pomáhá akumulační nádrž, u kompresorů zásoba stlačeného vzduchu. Tyto rezervy mohou umožnit krátkodobou změnu odběru. Jejich skutečný rozsah musí potvrdit měření a posouzení konkrétní technologie.
Ve výrobě začněte u pomocných provozů. U hotelu prověřte ohřev vody a vytápění, ve skladu chlazení, v administrativní budově vzduchotechniku. Větrání se přitom musí řídit i obsazeností a kvalitou vzduchu. Každý zásah potřebuje jasné hranice, například minimální tlak, povolenou teplotu nebo nejdelší dobu omezení.
Jaký je rozdíl mezi příkonem a flexibilitou
Uvažujme modelový elektrický ohřev s příkonem 100 kW, tedy okamžitým odběrem elektřiny. Díky zásobě tepla jej lze na 20 minut snížit na 70 kW. Nabízená změna činí 30 kW. Za třetinu hodiny to odpovídá 10 kWh odebraným méně v tomto intervalu. Nejde automaticky o denní úsporu: chybějící teplo může být nutné později doplnit.
Takové řízené změny na straně zákazníka se označují také Demand Side Response neboli DSR. Pro vyhodnocení může být důležitá baseline: referenční průběh spotřeby, který by se očekával bez zásahu. Porovnáním s naměřenými hodnotami se podle dohodnuté metodiky určuje, jakou změnu zařízení skutečně poskytlo.
Začněte jedním zařízením a jeho daty
Pro první posouzení připravte průběhové měření, pokud možno za posledních dvanáct měsíců, a seznam provozních omezení. Zajímejte se o disponibilní výkon v kW, dobu trvání změny a rychlost reakce. U některých služeb bude potřeba podrobnější měření než běžná patnáctiminutová data.
Zkušební provoz by měl sledovat i návrat k běžnému odběru. Více zařízení spuštěných současně po přestávce může vytvořit novou špičku. Systém energetického managementu neboli EMS pomáhá změny koordinovat podle nastavených pravidel. Teprve po ověření dopadu na provoz a náklady má smysl řízení rozšířit nebo nabídnout flexibilitu prostřednictvím agregátora.